Malý byt často znamená, že každý metr čtvereční má své pevné místo. Když přijede návštěva, řeší se spaní improvizovaně a ráno bolí záda. Nejde přitom o to koupit další postel, ale najít řešení, které se dá složit, uklidit a v případě potřeby zmizí. Základem je rozhodnout, jestli hosté potřebují vlastní lůžko, nebo stačí kvalitní provizorní varianta. Právě tady se vyplatí přemýšlet dopředu, protože špatně zvolená rozkládací pohovka dokáže zabrat víc místa než klasická postel.

Největší chybou bývá spoléhat na nafukovací matraci, která po pár nocích uchází a hosté se budí na zemi. Pokud máte doma pouze gauč, zvažte, zda se nevyplatí pořídit vlastní matrace na cizí posteli s přesnými rozměry a následně je ukládat na vhodné místo. Taková matrace se dá položit na pevný rošt nebo na zem a po odjezdu hostů se sroluje nebo postaví za skříň. Rozdíl v komfortu je znát hlavně u delších návštěv, kdy už nejde jen o jednu noc.

Prostor pod postelí, nad skříní nebo v rohu chodby se často přehlíží. Právě tam se dá umístit tenká skládací matrace nebo futon, který přes den poslouží jako sedací vak. Další možností je rozkládací křeslo s rovným roštem, které se vejde i do obývacího pokoje a nevyžaduje samostatný pokoj. Důležité je myslet na větrání a na to, aby matrace nebyla trvale vystavená vlhkosti. Hosté ocení i jednoduchý noční stolek a lampičku, které se dají odklidit spolu s lůžkem.

Před každou návštěvou je dobré si projít, kolik lidí skutečně přijede a na jak dlouho. Krátkodobé spaní snese provizorní řešení, delší pobyt už vyžaduje pevnou podložku a dostatečný prostor na převlékání. Pokud byt nemá žádnou volnou stěnu, zůstává varianta dvou matrací položených vedle sebe v obývacím pokoji. Není to ideální, ale při dobré organizaci to funguje lépe než neustálé stěhování nábytku. Nakonec rozhoduje hlavně to, jestli se hosté vyspí a vy nemusíte druhý den řešit, kam složit peřiny.