Zavěšení obrazu na zeď vypadá jako triviální úkol, dokud se člověk nezastaví s metrem v ruce a nezačne řešit, kam přesně umístit hřebík. Příliš vysoko působí odtrženě od nábytku, příliš nízko zase tlačí na sedačku nebo postel. Univerzální pravidlo říká, že střed obrazu by měl být ve výšce očí, tedy zhruba 145 až 150 centimetrů od podlahy. V praxi to ale neplatí doslova, protože záleží na tom, jestli obraz visí nad gaučem, nad jídelním stolem nebo na prázdné zdi v hale. Vždy je lepší vycházet z konkrétního nábytku a prostoru, ne z tabulky na internetu.

U jídelního stolu je situace specifická, protože lidé u něj sedí a obraz mají přímo před sebou. Spodní hrana by měla být minimálně 60 až 70 centimetrů nad deskou stolu, aby nikdo do rámu neboural hlavou a aby obraz nepřekážel při servírování. Pokud jde o velikost, nejužitečnější je poměr k šířce stolu nebo k šířce stěny, na které obraz visí. Obraz by měl zabírat zhruba dvě třetiny až tři čtvrtiny šířky nábytku pod sebou. Menší formát se v prostoru ztratí, příliš velký začne působit jako reklamní billboard.

Když si nejste jistí, jak vysoko a jak velký obraz nad jídelním stolem zvolit, na mugiwara.cz najdete praktické rady k výšce i proporcím. Obecně platí, že u stolu pro čtyři osoby stačí obraz o šířce 60 až 80 centimetrů, u většího stolu se hodí 100 až 120 centimetrů nebo dvojice menších obrazů. Důležitá je také vzdálenost od stěny a typ rámu. Tenký rám působí lehce a hodí se do menších místností, masivní rám naopak potřebuje dostatek prostoru, jinak interiér opticky zmenší.

Nezapomeňte na osvětlení. Obraz nad jídelním stolem bývá často ve stínu, protože hlavní světlo visí nízko nad deskou. Bodové světlo namířené na plátno nebo obraz podél stěny dokáže jinak obyčejný kus proměnit v centrum místnosti. Před vrtáním do zdi si udělejte papírovou šablonu ve skutečné velikosti, přilepte ji páskou a chvíli ji pozorujte z různých míst. Teprve potom označte hřebík. Ušetříte tím za zbytečné díry a budete mít jistotu, že obraz sedí přesně tam, kam patří.