Výška a sklon opěrky zad u postele nejsou jen estetickým detailem. Přímo ovlivňují, v jaké poloze trávíte třetinu života. Pokud je opěrka příliš nízká, hlava se zaklání a krční páteř ztrácí přirozené zakřivení. Naopak příliš vysoká opěrka tlačí na ramena a brání hlubokému dýchání. Sklon by měl kopírovat linii trupu vsedě, obvykle mezi 100 a 110 stupni od vodorovné plochy. U ležení na zádech je ideální téměř svislá poloha, u čtení nebo sledování televize se vyplatí sklon mírně zvětšit. Vždy záleží na tom, zda máte pevnou desku, nebo měkké čalounění – každý materiál mění rozložení tlaku.

Před koupí si změřte vzdálenost od sedací kosti k hornímu okraji ramene. Tato hodnota určuje minimální výšku opěrky, která podepře krk i mezilopatkovou oblast. Pokud spíte na boku, potřebujete vyšší a strmější opěrku, aby se páteř nekroutila. Pro spánek na břiše je naopak vhodná nižší a plošší varianta, jinak se přetěžují bederní obratle. Praktické rady, jak rozeznat měkké čalounění od dřevěné desky a jaký vliv má každý materiál na sklon, najdete na restauraceupolehnu.cz, kde se tématu věnují podrobně. Bez správného sklonu totiž ani sebelepší matrace nezajistí, že se ráno probudíte bez bolesti.

Nastavení výšky a sklonu se také mění s tím, jak stárneme. Ve čtyřiceti vám může vyhovovat nižší opěrka, v šedesáti už potřebujete vyšší podporu krku a ramen. Pokud máte reflux nebo dýchací potíže, zvedněte sklon na 120 stupňů a podložte si kolena. Pravidelně kontrolujte, zda se opěrka neviklá a zda šrouby drží. U dřevěné desky stačí občas přetáhnout spoj, u měkkého čalounění hlídejte, zda se výplň nepropadá. Zdravý spánek není o módě, ale o tom, zda vaše tělo dostane přesně tu oporu, kterou v dané poloze potřebuje.